Zakarpatská Ukrajina
Zakarpatská Ukrajina neboli bývalá Podkarpatská Rus je s námi spojena historií i současností. Rozkvět oblasti za dob první republiky umožnil i rozvoj turismu, na jehož tradici dnes Hnutí Brontosaurus navazuje. Myšlenka dobrovolnického značení na Zakarpatí se zrodila někdy v devadesátých letech a za tu dobu se tu vystřídala řada místních i českých organizací.
Hnutí Brontosaurus se od roku 2011 věnuje na Ukrajině tvorbě nového a obnově staršího turistického značení a rozvoji udržitelné turistiky. A umožňuje mladým lidem vnímat přírodu a život karpatských vesnic a městeček prostřednictvím dobrovolnické práce.
Po vzoru Klubu českých turistů
Značené stezky se vinou přes nekonečné hřebeny, strmá údolí, zapadlé osady i proslulá turistická centra, jakými jsou bezpochyby Koločava nebo Hrad Něvické či již neexistující chata Klubu českých turistů na Javorníku. Díky soustavné práci se Brontosaurům daří přispívat k rozvoji udržitelného turistického ruchu.
Krom toho, že vyznačili na pět set kilometrů tras, prošlapali cestičku do Zakarpatí také třem stovkám dobrovolníků a dobrovolnic. Ti pak na Ukrajinu jezdí na vlastní pěst a navštěvují místa i lidi, se kterými se potkali na táborech. Prochází stezky, které vlastníma rukama, v potu tváře a za nepřízně počasí vyznačili a příběh značení předávají dál svým známým v Čechách. Infrastruktura turistických stezek se rozrůstá, na mapách.cz přibývají nové barevné trasy značené podle tradice a standardů Klubu českých turistů.
Šetrný turismus na dosah ruky
Díky značení také místní obyvatelé provozují nová ubytovací zařízení. Kdekdo si volný pokojík přebuduje na místnost pro turisty a na plot pověsí cedulku, že má na prodej sýr či rád zatopí v sauně na dvorku. Radují se, že z Česka jezdí turisté již pravidelně a místní častěji zvažují, jestli odjedou pracovat do zahraničí, nebo si zařídí podnikání v domovině.
Jsou to sice pomalé krůčky, zato však stabilnější, než když si podnikatel z Kyjeva postaví hotel a místní obyvatele pouze najímá na práci. I ochrana přírodních památek a idea dobrovolnictví se stejně jako síť turistických stezek na Ukrajině pomaličku rozšiřuje ve vesnicích Zakarpatské Ukrajiny i v myšlenkách Čechů, Slováků a dalších milovníků hor, kteří Zakarpatí stále častěji vyhledávají pro jeho osobité kouzlo.
Zakarpatská Ukrajina neboli bývalá Podkarpatská Rus je s námi spojena historií i současností. Rozkvět oblasti za dob první republiky umožnil i rozvoj turismu, na jehož tradici dnes Hnutí Brontosaurus navazuje. Myšlenka dobrovolnického značení na Zakarpatí se zrodila někdy v devadesátých letech a za tu dobu se tu vystřídala řada místních i českých organizací.
Hnutí Brontosaurus se od roku 2011 věnuje na Ukrajině tvorbě nového a obnově staršího turistického značení a rozvoji udržitelné turistiky. A umožňuje mladým lidem vnímat přírodu a život karpatských vesnic a městeček prostřednictvím dobrovolnické práce.
Po vzoru Klubu českých turistů
Značené stezky se vinou přes nekonečné hřebeny, strmá údolí, zapadlé osady i proslulá turistická centra, jakými jsou bezpochyby Koločava nebo Hrad Něvické či již neexistující chata Klubu českých turistů na Javorníku. Díky soustavné práci se Brontosaurům daří přispívat k rozvoji udržitelného turistického ruchu.
Krom toho, že vyznačili na pět set kilometrů tras, prošlapali cestičku do Zakarpatí také třem stovkám dobrovolníků a dobrovolnic. Ti pak na Ukrajinu jezdí na vlastní pěst a navštěvují místa i lidi, se kterými se potkali na táborech. Prochází stezky, které vlastníma rukama, v potu tváře a za nepřízně počasí vyznačili a příběh značení předávají dál svým známým v Čechách. Infrastruktura turistických stezek se rozrůstá, na mapách.cz přibývají nové barevné trasy značené podle tradice a standardů Klubu českých turistů.
Šetrný turismus na dosah ruky
Díky značení také místní obyvatelé provozují nová ubytovací zařízení. Kdekdo si volný pokojík přebuduje na místnost pro turisty a na plot pověsí cedulku, že má na prodej sýr či rád zatopí v sauně na dvorku. Radují se, že z Česka jezdí turisté již pravidelně a místní častěji zvažují, jestli odjedou pracovat do zahraničí, nebo si zařídí podnikání v domovině.
Jsou to sice pomalé krůčky, zato však stabilnější, než když si podnikatel z Kyjeva postaví hotel a místní obyvatele pouze najímá na práci. I ochrana přírodních památek a idea dobrovolnictví se stejně jako síť turistických stezek na Ukrajině pomaličku rozšiřuje ve vesnicích Zakarpatské Ukrajiny i v myšlenkách Čechů, Slováků a dalších milovníků hor, kteří Zakarpatí stále častěji vyhledávají pro jeho osobité kouzlo.
