V roce 1974 vzbudila nenápadná Akce Brontosaurus obrovskou vlnu nadšení pro pomoc přírodě a památkám. Desetitisíce lidí se s Brontosaurem pustily do sázení stromů, oprav hradů, kosení chráněných luk nebo čištění studánek.  
Za 40 let pomohli stovkám míst. Zachránili hrad Lukov před zřícením. Oživili orchidejové louky v Bílých Karpatech. Přesadili tisíce leknínů před napuštěním Novomlýnské nádrže.  
A pokračují v tom dodnes. Nejen s Brontosaurem, ale i s jinými organizacemi nebo prostě sami. 
Právě některé z  těchto okamžiků jejich aktéry zachycují Příběhy nadšení.

Jiří "Kazatel" Jiránek:
Jak se narodil Brontosaurus

S dojetím vzpomínám na chvíli, kdy můj bratr Vladimír, chytrý a tvůrčí člověk, nakreslil obrázek brontosaura, a tím dal jméno novému projektu. Jednalo se o historický okamžik, který v dobrém změnil životy nás i desetitisíců dalších lidí.

Pavel "Sek" Brzobohatý:
Dnes už vím, že to má smysl

Když jsem poprvé vyjel s Brontosaury v osmdesátých letech minulého století na Broňťárnu, vlastně jsem nevěděl, co mě čeká.

Kristina Studená:
Žena není člověk

Mám ráda svou malou vesnici, nikdy jsem neměla moc v plánu cestovat a jsem introvert. Tak by mohl začít můj příběh o organizování zahraničních táborů v Rumunsku a na Ukrajině.

Jiří "George" Dražil:
Obvinili nás z podpory Kukluxklanu

Historie pomoci Brontosaurů na hradě Lukov začala paradoxně na úplně jiném hradě. A to na Brumově, kde se „náhodou“ potkali a dali do řeči Ivoš Vlk, Brontosaurus z brněnské elektroprůmyslovky, a zapálený archeolog Jiří Kohoutek.

Zdeněk Frélich:
Příběh sadaře

Když jsme poprvé přišli do zaniklé německé osady Zastávka a okolních ovocných sadů, bylo to na jedné straně místo okouzlující, na druhé nepříliš příjemné pro život. A to proto, že jej nikdo příliš neudržoval. To bylo v roce 2006.

Blanka "Moja" Dobešová:
Tvořivě se projevovat

Poprvé jsem se na akci Hnutí Brontosaurus ocitla v sedmnácti, na letním kurzu Škola ekologického myšlení. A ten kurz mi, myslím, změnil život. Vzpomínám si, jak jsem při závěrečné reflexi plakala plná frustrace i úlevy zároveň.

Soňa "Veverka" Kappelová:
Můj milý deníčku, aneb mých 23 let v Brontosauru

V září 1991 jsem ve druhé třídě, stydlivá, mlčenlivá a citlivá. V tom mě sestra  přivádí do BRĎO Tišnov Gingo (Brontosauřího dětského oddílu). Je to spousta dětí kolem, hrajeme hry a učíme se o přírodě. V létě jedeme na třítýdenní tábor.

Jiří Kulich:
Rád otvírám ostatním dveře do jiného světa

Zájem o ochranu přírody mne provázel od raného dětství a přivedl i k Brontosaurovi. To když jsem ke konci střední školy, myslím, že v roce 1979, kdesi objevil inzerát s nabídkou Studijního tábora Hnutí Brontosaurus na Zvířeticích.

Pavel Ecler:
Věci, na které se nezapomíná

Ještě jako student historie a pedagogiky jsem si přivydělával učením na obchodní akademii v Brně. Tam se dala dohromady parta nadšenců z řad studentů a bývalých studentů, s nimiž jsme začali v roce 1993 jezdit na výlety, na vodu, na hory…

Zuzana "Zula" Brzobohatá:
Na Brontosaura jsem hrdá

Kdysi dávno (snad v pravěku) kreslil pan Neprakta comics o sourozencích Sekovi a Zule a brontosaurovi Punťovi. Ty přezdívky nějak přistály mému bývalému manželovi (a taky dlouholetému brontíkovi) a mně. Osud. Tehdy psal se rok 1986.

Hana Chalupská:
www.dejchejbrno.cz

Z kanclu NESEHNUTÍ se každý týden dívám na lipovou alej, které současná brněnská radnice přesunula do plochy pro dopravu. Mám za sebou spolu s dalšími z NESEHNUTÍ neúspěšnou kampaň, aby stromy, co tu jsou, tu byly i nadále.

Roman "Černej" Haken:
Brontosaurus v Bruselu

...právě jsme doházeli posečenou trávu na valník a lokalita, kde roste ohrožená vachta trojlistá, má na další rok prostor. V rašeliništi jsme se brodili místy studenou vodou až po lýtka, ale příroda je na Jindřichohradecku tak krásná, že to nevadí...

Jan Křivonožka:
Záchrana Kudlačeny

V roce 2006 byla Kudlačena zarostlá, neudržovaná louka. Místy rostly vrby a osiky. V této přírodní památce jen stěží přežívaly vzácné druhy rostlin, třeba mečík střechovitý nebo orchidej s názvem prstnatec Fuchsův. Místo přímo volalo o pomoc.

Adéla Kulštrunková:
Mladá předsedkyně

O Brontosaurech jsem poprvé slyšela ve třeťáku na gymplu od mých spolužaček. Jezdily tehdy na irské víkendovky do Bučovic a vždy po takové akci ve škole nadšeně vyprávěly, jak to tam bylo bezva, že si výborně zatančily a zahrály si zábavné hry.

Petr "Žblebt" Jarušek:
O ochraně přírody jsem toho nikdy moc nevěděl

Do Brontosaura jsem se dostal hodně brzy, okolo 13 let a rovnou na akce pro dospělé. Zpočátku spíše jako obdivovatel těch velkých kluků a holek, kteří již měli na řadu věcí názor a připadali mi nesmírně zajímaví.

Pavel Jeřábek:
Brontosaurus = Pozitivní diagnóza

Jsem ukecanej a vím to. Můj příběh není výrazně emoční, možná spíš výrazný. Kus života, který mám spojený s Brontosaurem, lze odvyprávět na hodně řádcích a stále to nebude stačit.

Jana Krutilová (roz. Kalná):
Počátky Prázdnin
s Brontosaurem

Kdysi dávno, na jaře roku 1978, jsme s kamarády Brontosaury z Vysokého učení technického v Brně vandrovali přes slovenské Sulovské skály. Zdánlivě obyčejný výlet vyústil v neobyčejný nápad.

Saša "Veverka" Holubová:
Připravený k probuzení

Říkali mi Veverka. Na starou adresu dorazil dopis se žádostí o její příběh Brontosaura. Dávno tam sice nežije, ale dopis byl nakonec doručen a z velké dálky se vrátily vzpomínky. Tedy, to byla tenkrát turbulence!

Jasna Flamiková:
Nádherné roky

Psal se rok 1985. Mně bylo patnáct let a studovala jsem střední školu. Ale nelákalo mě trávit čas se spolužáky, kteří chodili jen do hospod. Náhodou a naštěstí jsem se přihlásila na svoje první Prázdniny s Brontosaurem, kde jsem potkala jiný typ lidí.

Rostislav Konůpka:
Exoti a holky

Vše začalo v roce 1996. Jel jsem s kamarády šermovat na hrad Lukov. Těšili jsme se na klid a ticho, ale místo nich na místě byla hromada Brontosaurů.

Lucie Lomičová:
Jak se rodí brontosauři

Někteří se brontosaury z různých důvodů stanou. Ostatně tak to bylo na jeho začátku. Ale můj tatínek potkal moji maminku na jedné akci druhohorního veleještěra, takže já jsem se brontosaurem rovnou narodila.

David "Maleda" Kolesík:
Už od čtyř let

S kamarády jsme se nudili a neměli co dělat. Proto jsem uvítal, když mě můj starší bratr, který už chodil do oddílu, vzal na Brontosauří sraz. Akce mě velice zaujala a sám jsem se zapojil do činnosti oddílu Vlkani Mikulčice.

Barbora Odložilová:
Zkusit si všechno...

Toulám se sama v lesích a mé vize o životě v přírodě s lidmi, kteří spolu tvoří, jsou silné jako celý svět... Bože, dej mi možnost být s lidmi stejného naladění. A netrvalo dlouho a jednoho dne se konal v Ostravě Den Země 2002.

Pavla "Křovák" Přikrylová:
Láska k přírodě

„Tatí, tatí...?, seš na DNĚ a máš ho?“, jsem volala na svého tátu po krk ponořená do vody a bahna budoucí Novomlýnské nádrže, kde jsme lovili lekníny. Bylo mi okolo 10 let...

Martin Perlík:
Záchrana býložravce

Na výšce mi vyprávěla kamarádka Olga o jakémsi Brontosauru. Prý je ta organizace úplně v háji, sotva funguje, vedení je úplně rozhádané. No proč jsi to neřekla dřív? Super, jdeme zachraňovat býložravce. Psal se rok 2002.

Jan "Diego" Löffelmann:
Copak to děláme v obecním majetku

Bylo nutné přestěhovat všechny věci (včetně věcí účastníků) a někde je uskladnit. Byli jsme domluveni se starostou z Bernartic, že je uskladníme v kapličce v Bukové. Zbylo na mně (Diegovi) a Martinovi je hlídat.

Hic sunt leones

Rok 2006, skoro všechny Brontosauří akce se odehrávají na Moravě a těch pár v Čechách je na východ nebo sever od Prahy. Kdyby cestovatel nakreslil Brontosauří mapu Česka, na západ od Prahy by byla jen velká bílá plocha s nápisem “Tady žijí lvi.”

Martina Pavelková:
O nás...

Na začátku července 1985 pokořila Iva B. jeden z kopečků na okraji úrodné Hané, aby společně s partou podobných dobrodruhů prošli bránou Helfštýna. V srpnu 1989 investoval Petr P. všechny své síly do výstupu na Lukov...

hrad Lukov

Do rozpadlé zříceniny kdysi slavného hradu na úpatí Hostýnských vrchů přijeli brontosauři poprvé v roce 1983. Celé léto pak museli vysekávat les kopřiv, aby mohli vykopat první archeologickou sondu.