Já na svojí první bronťárnu vyrazila v srpnu 2011. Bez praporu a s partou lidí, které bych spíše než dobrodruhy nazvala šílenci (v tom nejkladnějším slova smyslu). Letos v srpnu mi bude jednadvacet. Na Lukov se chystám počtvrté. Matematicky nadaným to už nejspíš došlo. Romantici vyždímají kapesníky. Tím počtvrté bylo myšleno počtvrté bez rodičů. Léto s rodiči je svízel těch, kteří tráví prázdniny na stejném místě jako kdysi máma s tátou. Můžu vám totiž zaručit, že nejsem zdaleka jediná, kdo náklonnost k jistému usměvavému zvířeti podědil po svých rodičích.
Ti moji se brali, aniž by měli mnoho šancí se poznat. Onoho památného listopadového pátku si řekli své ano po několika společně prožitých víkendovkách a jednom třítýdenním výletu do ciziny. Odvaha? Spíš po těch zážitcích, jejichž kvantitu vyvažovali kvalitou, věděli, že to zvládnou. Vydrželi půlroční manželství na dálku i následujících více než dvacet let ve společném bytě, přes jehož práh tatínek přenesl maminku v šestém měsíci těhotenství. A myslím, že to vydrží ještě chvíli.
Tohle není reklama na seznamku Brontosaurus – záruka kvality partnera. Tohle je příběh mých rodičů.
Ti moji se brali, aniž by měli mnoho šancí se poznat. Onoho památného listopadového pátku si řekli své ano po několika společně prožitých víkendovkách a jednom třítýdenním výletu do ciziny. Odvaha? Spíš po těch zážitcích, jejichž kvantitu vyvažovali kvalitou, věděli, že to zvládnou. Vydrželi půlroční manželství na dálku i následujících více než dvacet let ve společném bytě, přes jehož práh tatínek přenesl maminku v šestém měsíci těhotenství. A myslím, že to vydrží ještě chvíli.
Tohle není reklama na seznamku Brontosaurus – záruka kvality partnera. Tohle je příběh mých rodičů.