| Jan Křivonožka V roce 2006 byla Kudlačena zarostlá, neudržovaná louka. Místy rostly vrby a osiky, takže někde to vypadalo už spíš jako les. V této přírodní památce jen stěží přežívaly vzácné druhy rostlin, třeba mečík střechovitý nebo orchidej s názvem prstnatec Fuchsův. Místo přímo volalo o pomoc. |  |
K této vzácné louce mě přivedla šťastná souhra „náhod.“ Nejprve jsem přijel na jednu z Brontosauřích víkendovek. Hned na to jsem dostal pozvánku na organizátorský kurz Akce příroda. Na něm jsem potkal tahouny Hnutí Brontosaurus a poznal cesty k mnoha zajímavým projektům. Chtěl jsem začít sám pořádat akce, na kterých by se setkávali mladí lidé jako já. Ale hledal jsem v tom všem nějaký hlubší smysl. Napadlo mě, že ideální by bylo začít organizovat víkendovky u nás v Beskydech. Tamní správa chráněné krajinné oblasti totiž právě hledala nadšence na záchranu přírodní památky Kudlačena.
Na moje akce přijela hned první rok skoro stovka nadšenců. Potkal jsem hodně lidí, kteří mě obohatili. Během pár let se nám podařilo udělat spoustu užitečné práce. Vykáceli jsme náletové dřeviny, celou louku jsme opakovaně kosili a hrabali. Zachraňovali jsme jednu z nejvzácnějších luk v Beskydech, což bylo poměrně náročné, ale současně fascinující.
Nakonec se nám podařilo zvelebit místo do původního stavu. A dodnes organizujeme ročně dva tábory, na kterých louku kosíme, aby zas nezarostla. Kudlačena se nám odvděčuje, je stále hezčí a hezčí. Orchideje se rozrůstají a těší se, jak se o místo pěkně staráme. Dokonce se objevil i jeden druh, který už z lokality zcela vymizel, a to vzácný kruštík bahenní.
Na akcích se věnujeme i tradičním řemeslům. Učíme třeba zájemce projít celou cestu od špinavé, z ovce ostříhané vlny až po koberec nebo rukavice. Jak to vypadá podrobněji? Nejprve je potřeba vlnu vyčistit a vyčesat. Pak na kolovrátku upříst nitě a z nich utkat, uplést nebo uháčkovat finální výrobek.
Někdy přijede vyučovat své umění dráteník, který dokáže vyrábět šperky a oplétat skleničky a džbány. Často vyřezáváme lžičku ze dřeva, a letos jsme třeba tesali trámy. Věnujeme se i košíkářství a keramice.
Tradiční řemesla mě hodně baví a zajímají. Po skvělých zkušenostech z akcí s Brontosaurem jsem se nakonec rozhodl ke změně profese. Nechal jsem se vyučit kamnářem a dnes se tímto řemeslem živím. Věnuji se, jak jinak, než tradici. Vytvářím totiž kachlová kamna a sporáky.
Na moje akce přijela hned první rok skoro stovka nadšenců. Potkal jsem hodně lidí, kteří mě obohatili. Během pár let se nám podařilo udělat spoustu užitečné práce. Vykáceli jsme náletové dřeviny, celou louku jsme opakovaně kosili a hrabali. Zachraňovali jsme jednu z nejvzácnějších luk v Beskydech, což bylo poměrně náročné, ale současně fascinující.
Nakonec se nám podařilo zvelebit místo do původního stavu. A dodnes organizujeme ročně dva tábory, na kterých louku kosíme, aby zas nezarostla. Kudlačena se nám odvděčuje, je stále hezčí a hezčí. Orchideje se rozrůstají a těší se, jak se o místo pěkně staráme. Dokonce se objevil i jeden druh, který už z lokality zcela vymizel, a to vzácný kruštík bahenní.
Na akcích se věnujeme i tradičním řemeslům. Učíme třeba zájemce projít celou cestu od špinavé, z ovce ostříhané vlny až po koberec nebo rukavice. Jak to vypadá podrobněji? Nejprve je potřeba vlnu vyčistit a vyčesat. Pak na kolovrátku upříst nitě a z nich utkat, uplést nebo uháčkovat finální výrobek.
Někdy přijede vyučovat své umění dráteník, který dokáže vyrábět šperky a oplétat skleničky a džbány. Často vyřezáváme lžičku ze dřeva, a letos jsme třeba tesali trámy. Věnujeme se i košíkářství a keramice.
Tradiční řemesla mě hodně baví a zajímají. Po skvělých zkušenostech z akcí s Brontosaurem jsem se nakonec rozhodl ke změně profese. Nechal jsem se vyučit kamnářem a dnes se tímto řemeslem živím. Věnuji se, jak jinak, než tradici. Vytvářím totiž kachlová kamna a sporáky.
